Šikana s příchodem internetu a sociálních sítí radikálně mění svou podobu. Pozice agresora i oběti, využívané prostředky i možnosti, jak ji řešit – vše je teď jiné. V České republice má s kyberšikanou zkušenost dokonce až 72 % dětí. Proč je tolik rozšířená a lze se jí účinně bránit?
Co to vlastně znamená – kyberšikana?
Kyberšikana je definována jako forma agrese, která se uplatňuje vůči jedinci či skupině osob prostřednictvím informačních a komunikačních technologií (počítačů, tabletů, mobilních telefonů a dalších moderních komunikačních nástrojů), a ke které dochází opakovaně, ať už ze strany původního agresora či dalších osob - tzv. sekundárních útočníků (např. opakované sdílení nahrávky, opakované komentování apod.).
Přestože je kyberšikana vnímána především jako záměrná aktivita, která má oběť poškodit, může vzniknout i omylem. Například jako nevhodný vtip, který se však v online prostředí vymkne kontrole nebo se dostane k uživatelům, ke kterým by neměl.
Podobně jako klasické formy šikany, i kyberšikana vzniká na základě mocenské nerovnováhy, ta však v online prostředí vychází z odlišných předpokladů, především však z jisté míry anonymity. Má ale i svá další specifika.
Znaky kyberšikany
Anonymita útočníka – útočníkem může být prakticky kdokoli. V online prostředí lze snadno vytvářet falešné účty a profily a útočit zcela anonymně.
Obětí se může stát kdokoliv – v online prostředí se může stát obětí kyberšikany kdokoli z nás a je těžké se účinně bránit.
Stačí jeden podnět – jen jedna fotka, kterou si všichni přepošlou. Rychlost online sdílení informací způsobí, že se podnět kyberšikany velmi rychle šíří a není možné toto šíření zastavit.
Může probíhat nepřetržitě – stačí být online. Jelikož není nutná fyzická přítomnost oběti, probíhá kyberšikana i v její nepřítomnosti, neustále.
Jak může kyberšikana vypadat?
Pomlouvání (urážení, zastrašování, ponižování anebo zesměšňování)
Na internetu od šikany v “nevirtuálním” prostředí liší pouze využitými prostředky. Agresor může využít nejen verbálního projevu, ale také videa a dalšího obrazového materiálu.
Pořízení záznamů za účelem ponižování, poškození…
Jedná se o projev kyberšikany, který spočívá ve vyfotografování nebo natočení oběti v choulostivé situaci, například při převlékání, ve sprše nebo na toaletě, a následném zveřejnění pořízeného materiálu. Tento druh projevu je také někdy označován jako Outing.
Další formou může být také úmyslné provokování nebo důmyslné vyvedení z rovnováhy oběti za účelem natočit videozáznam s jejím „nestandardním“ chováním. S tímto projevem kyberšikany jsou velice často konfrontováni pedagogové.
Happy slapping
Z anglického překladu „spokojené fackování“. Jedná se o předem naplánované fyzické napadení nic netušící oběti, které je natáčeno zpravidla na mobilní telefon nebo jiné záznamové zařízení. Záznam je poté zveřejněn na internetu, příp. dále šířen.
Krádež identity
Znamená krádež přístupových údajů k emailové schránce, uživatelskému účtu na sociálních sítích, v počítačové hře apod. a následné vydávání se útočníka za oběť.
Odhalení tajemství
Útočník často podvodným způsobem od své oběti vyláká citlivý materiál (zpravidla fotografii nahé oběti) a tuto posléze zveřejní prostřednictvím informačních a komunikačních technologií.
Kyberstalking
Útočník využívá informační a komunikační technologie k dlouhodobému, opakovanému a stupňovanému kontaktování – pronásledování své oběti, ve které chce úmyslně vyvolat pocit strachu o své soukromí, zdraví nebo život.
Ostrakizace
Oběť je vyloučena z okruhu komunity, do které by měla nebo chtěla patřit. Ve virtuálním prostředí je toto vyloučení mnohem citlivější a zřetelnější, dozví se o něm více osob.
Jak se bránit?
Když už ke kyberšikaně dojde, bývá často složité útoky zarazit nebo jim zamezit, právě z důvodu zmíněné anonymity agresora. V každém případě se však doporučuje ukončit s útočníkem komunikaci, tam, kde je to možné, ho zablokovat a útok oznámit. Doporučuje se také archivovat případnou komunikaci s útočníkem.
V případě, že jsou obětí kyberšikany děti, je nutné, aby se mohly se svým problémem s důvěrou svěřit rodičům či svým blízkým. Děti sužované kyberšikanou často mění své chování, proto si všímejte i drobných náznaků a s dětmi o jejich problémech zkoušejte promluvit.
Ačkoliv není kyberšikana přímo zákonem definována, je možné se obrátit také přímo na Policii ČR, která může pomoci se zamezením dalším útokům i identifikací agresora a jeho následném postihu podle platných norem.
